ŘípŘíp, u, m
.,
hora vůbec, Berg, m. —
Ř., u, m., Georgsberg, osamotnělá hora čedičová u Roudnice
. Vz více v S. N., Tk. I. 623. Proto tej hoře Říp převzděchu. Dal. 7. Říp má čepici (Wolkenhaube; bude pršeti)
. Us. Dch. Ř. sám o sobě v čirých a rovných polích vzhůru povstává. V. — Řipský.